Penzijní reforma je výrazným tématem francouzských prezidentských voleb. „Francouzský důchodový systém byl v letech 2017 až 2019 téměř vyrovnaný. V roce 2020 zaznamenal v důsledku krize deficit ve výši 0,8 procenta HDP. Prognózy naznačují deficit až do roku 2030,“ vysvětluje pro TASR nutnost reformy ředitel Institutu veřejných politik.
Současný věk odchodu do důchodu je 62 let. Pravicoví kandidáti jako Valérie Pécressová či Éric Zemmour, ale také současný prezident Emmanuel Macron by ho chtěli zvýšit. Macron a Pécressová navrhují 65 let, Zemmour 64.
„Chtějí snížit výdaje na důchody, a to buď na financování jiných výdajů nebo na snížení povinných odvodů. Jde spíše o celkový cíl v oblasti veřejných financí než o rovnováhu důchodového systému,“ komentuje Bozio.
Levicoví kandidáti jako Jean-Luc Mélenchon či Fabien Roussel, ale i populistka Marine Le Penová by chtěli věk odchodu do důchodu snížit na 60 let. „Jde o snahu zvrátit reformy zaměřené na omezení nárůstu výdajů na důchody a věnovat tak více veřejných zdrojů na důchody,“ popisuje expert.
Problém s věkem odchodu do důchodu podle Bozia spočívá v tom, že se týká jen části zaměstnanců, kteří začali pracovat dostatečně brzy na to, aby mohli od věku 62 let získat plnohodnotný důchod, tedy minimálně jednačtyřicet let.
„Zarážející je, že všichni kandidáti se zaměřují na věk vzniku nároku na důchod a jen velmi málo na ostatní aspekty důchodového systému. Předmětem diskuse by měla být zejména výše důchodů,“ komentuje analytik pro TASR a zároveň upozorňuje, že je třeba brát ohled i na životní úroveň důchodců.
Prezidentské volby se ve Francii uskuteční v neděli 10. dubna, druhé kolo je naplánováno na 24. dubna.
